|
|
Vyhodnocení snímků pořízených pomocí UAV
Martináková, Veronika ; Setnický, Viktor (oponent) ; Kalvoda, Petr (vedoucí práce)
Práce se zabývá využitím bezpilotních prostředků (UAV) pro účely fotogrammetrie a mapování. V první části je popsán bezpilotní systém použitý při snímkování, legislativní omezení vyplývající z provozu UAV, plánování a realizace letu. Druhá část je orientovaná na zpracování výsledků, konkrétně na testování přesnosti dat získaných z bezpilotního prostředku v kombinaci s GNSS modulem a bez něj. Data jsou vyhodnocena ve 3. třídě přesnosti dle ČSN 01 3410 Mapy velkých měřítek – základní a účelové mapy. Přiblíženy jsou i teoretické základy, z nichž práce vychází. Cílem práce je poukázat na efektivní využití GNSS modulu Emlid Reach a bezpilotních prostředků v geodézii.
|
|
|
Zpracování snímků pořízených pomocí UAV
Ptáček, Ondřej ; Plánka, Ladislav (oponent) ; Hanzl, Vlastimil (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá zpracováním a vyhodnocením snímků pořízených pomocí bezpilotních leteckých prostředků – UAV. Úvodní část se věnuje definici, využití, aplikacím a typům UAV, především pro fotogrammetrické účely. Popsáno je i softwarové vybavení, včetně popisu a ukázek několika typů možných výstupů. Dále jsou popsány vlastní měřické i výpočetní práce a postup zpracování v použitých programech. Představeny jsou i dosažené výstupy zpracování. Na závěr je provedeno celkové zhodnocení a posouzení výsledků měření na jednotlivých bodech.
|
|
|
Vyhodnocení dat pořízených bezpilotním prostředkem
Setnický, Viktor ; Hanzl, Vlastimil (oponent) ; Kalvoda, Petr (vedoucí práce)
Práca sa zaoberá použitím bezpilotných leteckých prostriedkov pre fotogrametrické účely využiteľné v geodézii, postupne je popísaný systém ktorým sa realizovalo snímkovanie, predstavené sú tiež programy ktorými bolo realizované spracovanie dát. Na príklade tvorby ortofoto snímku je ukázaná problematika plánovania a zberu dát pomocou bezpilotného systému. Ďalšia časť práce sa zaoberá konfrontovaním výsledkov, konkrétne testovaním presnosti na základe nezávislého kontrolného terestrického zamerania bodov výberu. Cieľom práce je poukázať na vysoký potenciál využitia týchto zariadení v geodézii.
|
|
|
Analýza vývoje vegetace krkonošské tundry s využitím časové řady ortofot
Pajmová, Petra ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Potůčková, Markéta (oponent)
Analýza vývoje vegetace krkonošské tundry s využitím časové řady Cílem této studie je analyzovat změny vegetac alpínské tundry v Krkonoších s využitím archivních a současných leteckých snímků s červeným, zeleným a modrým pásmem a prostorovým rozlišením 0,5 m. tři rozdílnými typy vegetace a dále širší území východní tundry epších výsledků klasifikace bylo testováno několik klasifikačních objektově orientovaná klasifikace) podrobnější analýzu travních druhů byla pro oblast použita neřízená a rozšířená časová řada ortofot (5 časových horizontů) Nejvyšší celková přesnost byla ve všech studovaných oblastech přes 70 %, v některých případech přes 80 %. výjimkou Luční hory (58 %), byly p nejlepší celkové přesnosti vyšší než 65 % Po porovnání výsledků klasifikací mezi lety 2004 a 2020 se ukázal možný trend vývoje důvodu malé přesnosti klasifikací dat z nelze spolehlivě doložit Klíčová slova: tundra, dálkový průzkum Země, Krkonošský
|
|
|
3D rekonstrukce zaniklých sídel ve středním Povltaví
Andrštová, Martina ; Štych, Přemysl (vedoucí práce) ; Jaroš, Jakub (oponent)
3D rekonstrukce zaniklých sídel ve středním Povltaví ABSTRAKT Tato práce se zabývá využitím geoinformačních systémů k vytvoření trojrozměrného modelu krajiny. Hlavním tématem bakalářské práce je 3D rekonstrukce zaniklých sídel ve středním Povltaví na území zatopeném Slapskou přehradou. Hlavním úkolem bylo především vytvořit digitální model terénu původního údolí Vltavy. Jako modelové území byl vybrán úsek od Zvírotic ke Svatojánským proudům. Zde byly důkladněji zpracovány dvě vybrané obce, a to Zvírotice a Živohošť. V práci bylo použito mnoho datových zdrojů jako jsou dobové fotografie, archivní letecké snímky či současná ortofota. Pomocí těchto dat a softwaru byly vytvořeny digitální modely území, které byly následně překryty ortofotem. Do modelů byly dále zasazeny 3D modely budov a vegetace. Byla srovnána dvě období, a to 50. léta 20. století a současnost. Výsledkem práce jsou průletové animace řešeným územím a obrázkové náhledy. Výstupy práce budou využity v nově budovaném muzeu zaniklého Povltaví v obci Chotilsko. Klíčová slova: 3D rekonstrukce, DTM, změny krajiny, ortofoto
|
|
|
3D rekonstrukce krajiny na příkladu zaniklých obcí v českém pohraničí a vojenských újezdech
Jelének, Jan ; Štych, Přemysl (vedoucí práce) ; Oršulák, Tomáš (oponent)
3D rekonstrukce krajiny na příkladu zaniklých obcí v českém pohraničí a vojenských újezdech Abstrakt Tato práce se zabývá teoretickými i praktickými možnostmi využití geoinformačních systémů k vytvoření trojrozměrného modelu změn v krajině. Hlavní náplní práce byla tvorba a vizualizace trojrozměrného modelu zaniklé obce Padrť v oblasti vojenského újezdu Brdy a Košťálkov v pohraničí. K práci bylo využito mnoha dostupných datových zdrojů, jako např. historické letecké snímky, dobové fotografie, současná ortofota či historické mapy. Za pomoci těchto dat a specializovaného software byly vytvořeny digitální modely zvolených území včetně trojrozměrných modelů budov a vegetace, s důrazem na historickou věrnost. Takto bylo postupováno pro dvě historická období: 40. léta 18. stol. a 30. až 50. léta 20. stol a pro současnost. Výsledkem práce jsou průletové animace a pohledové scény, které jsou srovnány s dobovými fotografiemi. Jednotlivé historické modely jsou zároveň navzájem konfrontovány v dynamicky se prolínajících průletových animacích.
|
|
|
Tvorba historické topografické databáze okolí Luční boudy ze starých map a ortofot
Chytilová, Barbora ; Lysák, Jakub (vedoucí práce) ; Suchá, Renáta (oponent)
TVORBA HISTORICKÉ TOPOGRAFICKÉ DATABÁZE OKOLÍ LUČNÍ BOUDY ZE STARÝCH MAP A ORTOFOT Abstrakt Tato bakalářská práce si klade za cíl vytvořit digitální topografickou databázi okolí Luční boudy v Krkonoších zachycující vývoj tohoto území v čase. Databáze obsahuje data ze starých map a ortofot, která byla pořízena nad zájmovým územím. Mezi stěžejní archivní prostorová data, jejichž využitím je databáze naplněna, patří mapy Stabilního katastru, III. vojenského mapování, letecké snímky z roku 1936, Mapa Československé republiky z roku 1937, Státní mapa odvozená v měřítku 1 : 5 000 a dále ortofota pořízená v roce 1953 a později. Teoretická část práce, obsahuje seznámení se zájmovým územím, s historickou kartografií, s dostupnými daty a teoretické informace o tvorbě digitální topografické databáze s časovou složkou. Praktická část práce se zabývá vlastním návrhem a postupem naplnění databáze daty. V závěru práce je stručně diskutován vývoj daného území v čase. Klíčová slova Luční bouda, Krkonoše, digitální topografická databáze, staré mapy, ortofoto
|
|
|
Deep learning for tree line ecotone mapping from remote sensing data
Dvořák, Jakub ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Lefèvre, Sébastien (oponent)
Hluboké učení se v posledních letech stále více uplatňuje v dálkovém průzkumu, především jako klasifikační algoritmus. První část této práce popisuje hluboké neuronové sítě používané pro klasifikaci v dálkovém průzkumu a možnosti jejich využití. V této části práce jsou diskutovány i implementace hlubokých modelů ve vybraných geografických softwarech. Teoretická zjištění z první části práce jsou ověřena pomocí dvou hlubokých konvolučních sítí typu "Encoder-Decoder" - U-Net a její navrhovaná adaptace KrakonosNet. Tyto sítě jsou využity pro klasifikaci smrků a kosodřeviny v oblasti krkonošské horní hranice lesa. Normalizovaný digitální model povrchu je využit k tvorbě dostatečného množství trénovacích dat a klasifikace samotná je provedena pouze na základě optických dat s velmi vysokým prostorovým rozlišením. Výsledná klasifikace je porovnána s několika tradičními metodami, konkrétně se jedná o klasifikátor maximální pravděpodobnosti, náhodný les a metodu podpůrných vektorů. U-Net i KrakonosNet dosáhly na tomto datasetu výrazně lepších výsledků a budou následně využity pro potřeby souvisejícího výzkumného projektu. Klíčová slova hluboké učení, U-Net, Krkonoše, klasifikace, mapování vegetace, smrk ztepilý, borovice kleč, ortofoto
|
|
|
Mapování blokových akumulací z RPAS LiDARových a obrazových dat
Kolář, Michal ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Dušánek, Petr (oponent)
V současnosti díky neustálému vývoji v měřící technice je možné pořídit velmi podrobná a přesná data popisující povrch Země. V rámci projektu "Vývoj metod pro sledování změn vegetace a krkonošské tundry analýzou dat z multispektrálních, hyperspektrálních a LiDAR senzorů UAV" ve spolupráci s Krkonošským národním parkem byla pořízena LiDARová a optická data velmi vysokého rozlišení, kdy hustota bodového mračna dosahuje až 800 bodů/m2 a GSD ortofota 0,02 m. Data zachycují část kamenných sutí na kryoplanačních terasách na úbočí Luční hory ve třech časových obdobích: červen, červenec a srpen 2019. Cílem práce je navrhnout metodiku mapování blokových akumulací a vyhodnotit podrobnost dat. Klíčová slova: blokové akumulace, laserové skenování, UAV, bodové mračno, ortofoto, segmentace
|
|
|
Zaniklá krajina horského zemědělství na Šumavě: rekonstrukce, 3D modely krajiny a možnosti jejich prezentace v prostředí webu
Polák, Mojmír ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Štych, Přemysl (oponent)
Práce se zabývá modelovým územím obce Prášily na Šumavě, které je analyzováno v rámci projektu Dědictví zaniklých krajin, identifikace, rekonstrukce a zpřístupnění. Cílem práce bylo zhodnotit změny krajinného pokryvu od poloviny 19. století do současnosti s využitím stabilního katastru, historického ortofota, současného ortofota a vytvoření rekonstrukčních 3D modelů krajiny a fotorealistického 3D modelu zaniklé osady Hůrka. Dalším cílem bylo hodnocení možnosti prezentace 3D modelů v prostředí webu a nalezení optimálního řešení pro prezentaci na webu. V teoretické části jsou popsány možné metody pro hodnocení změn krajiny, vývoj krajiny v Česku od poloviny 19. století do současnosti, teorie 3D modelů, využití 3D modelů v praxi a možnosti prezentace 3D modelů. V praxi byly vytvořeny 2 modely krajiny vizualizované v ArcGIS Online Web Scene, CityEngine Web Viewer a 3D model zaniklé osady s průletovým videem a zobrazení současného stavu. Model byl vizualizován pomocí Sketchfab, 3DWarehouse a Google Poly. Vybráno bylo řešení pomocí Sketchfab, pro dobrou vizuální stránku a možnost zobrazení na mobilních zařízeních.
|
host ::
RSS.